Expedice Mars 2011

π

PRÁVĚ TEĎ MÁ NAŠE ČÍSLO PÍ 500 DESETINNÝCH MÍST

První VíAjPÍ číslici napsal Vladimír Remek

Naše číslo PÍ obsahuje speciální číslice (tzv. VíAjPÍ), jsou to číslice, kterých si všimnete na první pohled. Jsou na rozdíl od ostatních „podřadných“ číslic psány červeně a jsou podepsány jejich pisateli. Tyto číslice, které jsou na lukrativních místech, psali pro Expedici Mars důležití lidé (naši velitelé, účastníci a lidé mající s EM mnoho společného).

První a pravděpodobně i tou nejlukrativnější VíAjPÍ číslicí je číslo 3, jediná celá číslice nekonečného PÍ. Tuto jedinečnou číslici napsal Vladimír Remek. Ten je, stejně jako trojka v nekonečném desetinném rozvoji, jedinečný. Vždyť právě on se jako jediný z Čechů přesvědčil na vlastí oči, že je naše planeta skutečně kulatá.

A tady je stručný přehled dalších VíAjPÍ číslic (jejich pořadí je počítáno od desetinné čárky).

Každou desátou číslici v první stovce napsali velitelé EM.
100 číslici napsal Slávek Hrzal, díky kterému můžeme každý rok létat na Mars.
110 číslici napsala Jiřina Vrbová, naše vzorná fotografka,
120 číslici napsal Ivan Kimák, díky kterému se do EM mohou přihlásit i účastníci ze Slovenska.
Každou desátou číslici od 130 do 370 napsali účastnící semifinále EM11.

Jak to všechno začalo?

Ludolfovo číslo. Pí. Archimédova konstanta. π. Přibližně 3, 14.

Přijde Vám to povědomé? Mělo by. Ludolfovo číslo používáme převším při výpočtech obvodu a plochy kruhu, pláště a objemu koule. Ale nejdříve něco málo k historii tohoto pozoruhodného čísla.

Podle některých názorů využívali číslo π už starověcí Egypťné kolem roku 2500 př. n. l při stavbě svých pyramid, ale nejstarší, spolehlivěji doložená znalost čísla π, pochází z doby přibližně 1900 let před naším letopočtem. Egypťané počítali s číslem 3,16 a babyloňané 3, 125, což „na tu dobu“ není vůbec špatné. Během let se výpočet zpřesňoval, teprve v roce 1706 dostalo číslo svoje označení – π. V dnešní době jsme schopni určit číslo pí na bilion desetiných míst – a co je na tom všem to krásné, ani v tomto bilionu čísel nelze najít jedinou jedinou pravidelnost – periodicitu.

Číslo pí má nesporně široké využití jak v matematických výpočtech, tak i fyzikálních. Druhou stranou využití tohoto šíleného čísla je pokořování rekordů. Představte si tu výzvu – máte řetězec bilionu čísel; naučte se jich co nejvíce z paměti! 3,14…159… A jak je to dál? Guinnesův oficiální rekord v počtu 67 890 zapamatovaných číslic drží číňan Lu Chao. Jejich odříkání mu zabralo celých 24 hodin. Guinnesovou knihou zatím nezaznamený rekordman je japonský inženýr Akira Haraguchi, který údajně zná zpaměti 100 000 číslic desetiného rozvoje čísla π.

Naše paměť je bohužel tak zahlcena fotosyntézou a generály občanské války v USA, že by tohle nezvládla. Proto nás napadlo pokořit rekord jinak, pokořit rekord v počtu napsaných číslic čísla pí na jeden souvislý kus papíru.

Iniciátoři projektu

Za tímto nápadem stojí dva dosti impulzivní velitelé Expedice Mars, Michal Vyvlečka a Anna Skotáková.

„Za místo vzniku prvotního nápadu lze označit střechu úpické hvězdárny. V průběhu léta jsme z hvězdárny často pozorovali a při opravování projektů našich odborností, nás napadlo udělat něco šíleného, napsat nejdelší číslo PÍ“ Michal Vyvlečka

„Chtěli jsme pro EM udělat něco impozantního, třeba překonat nějaký rekord, ale jaký? Stovku nejrychleji neuběhneme, nejvyšší budovu světa taky nepostavíme, PÍ se nám prostě jevilo jako ta nejlepší možnost.“ Anna Skotáková

Michal a Anička se letos pustili do řady mikroprojektů v rámci EM, jedním z nich je i „Experiment na dobrou noc“ (z jehož prvního dílu „Budiž světlo!“ pochází i fotografie u tohoto článku).